Když jste se před dvanácti lety podívali na žebříček největších veřejně obchodovatelných firem podle jejich tržní kapitalizace, našli jste v první desítce čtyři ropné společnosti, tři banky, dvě strojírenské firmy a Microsoft.

Velmi rychle si ale globální investoři začali cenit jiných věcí.

Finanční krize srazila hodnotu bank a přibližně od začátku aktuální dekády se začalo naplňovat rčení, že data jsou nová ropa. A dominovat žebříčku začaly technologické a internetové firmy (většinou ze západního pobřeží USA). Třem z nich se následně podařilo překonat hodnotu bilionu dolarů.

Vedle Applu to byly Amazon a Microsoft. Nepomohly jim k tomu ale služby, díky kterým je nejspíš zná většina světové i české populace. Tedy operační systém Windows a všeprodávající e-shop. Růst klíčových ukazatelů obou firem a od nich odvozovanou hodnotu akcií táhnou v posledních čtvrtletích cloudové služby Azure a AWS. Tedy divize, které zjednodušeně řečeno různou formou jednotlivcům a podnikům vzdáleně poskytují výpočetní výkon svých serverů.

V případě Amazonu hraje cloud ještě větší roli než u Microsoftu. A to už poměrně dlouho. Na tržbách se to samozřejmě tolik neprojeví, tam stále dominuje maloobchodní část společnosti, když cloudová divize Amazon Web Services (AWS) po meziročním nárůstu o 41 % utržila 7,7 miliardy z celkových 59,7 miliardy dolarů.

Ovšem něco úplně jiného je potom pohled na tvorbu zisku. Divize AWS vykázala provozní zisk 2,22 miliardy dolarů, což je přes polovinu zisku celé společnosti.

Zároveň je ale také na výsledcích AWS čím dál závislejší i sám Amazon. A to hlavně v době, kdy plánuje výrazně investovat do ostatních odvětví své činnosti, jako je umělá inteligence, chytré domácnosti, kamenné obchody nebo zlepšení předplatitelského servisu Prime.