Když se ještě říkalo M2M

První vlaštovky konceptu, který dnes bývá označován souhrnným názvem Internet věcí, se začaly objevovat koncem devadesátých let a na začátku nového století. V té době bylo mnoho aplikací nuceno využívat spojení prostřednictvím telefonních linek, což s sebou pochopitelně neslo i mnohá omezení.

Podobných systémů vzniklo mnoho a modemem vybavená zařízení „volala domů“. Rozhodně se ale nejednalo o řešení pro každého. Ostatně si sami dovedete představit, jak těžko provozovatel nápojových automatů, přesvědčoval majitele penzionu, aby si do budovy nechal zavést novou telefonní linku, skrze kterou jednou denně automat nahlásí, že došly kelímky.

Mnohé se ale změnilo s příchodem oblíbené novinky, bezdrátové mobilní sítě GSM. Bezdrátová komunikace překonala omezení možných umístění zařízení a také umožnila provozovatelům plně převzít kontrolu nad náklady.

Klienty zajímají úsporné technologie

Možnosti se časem ještě více rozrostly. Vývoj přinesl nové generace mobilních sítí stavěných i pro přenos dat a jejich kapacita s každou novou iterací rostla. Podobně ani WiFi nezahálela a pokryla naše domácnosti a veřejné prostory v plné síle. Proto také narostla poptávka po chytrých řešeních, která by nových možností plně využila. Od obyčejných hlášení stavu začali zákazníci stále více poptávat také sběr dat, dohledové systémy i vzdálené ovládání.
Objevilo se tak mnoho nových a neočekávaných požadavků. S velkou výzvou přišla česká společnost Anitra, která dodává trackingová řešení pro divoce žijící zvířata a její systém pro sledování tažných ptáků je využíván ve vědeckých kruzích. Jako vývojáři jsme se museli popasovat hned s několika protichůdnými požadavky, nízkou energetickou náročností, dostupností v odlehlých končinách ale i smysluplnou cenou řešení. Dostali jsme se na rozhraní několika možností od klasické 2G sítě, která je po světě nejrozšířenější, přes satelitní spojení až po úsporné LPWaN sítě.

 

Více se o jednotlivých IoT platformách dozvíte ve článku na webu SystemOnLine.cz